Milovat či nemilovat celým srdcem?

27. srpna 2014 v 23:21 | anela |  Ode mě,Vám
Jak najít sebe sama ?
Není pro mě lehké odpovědět. Ve čtrnácti jsem se seznámila s někým, kdo mi převrátil život naruby. Moje osudová první láska. Přišlo mi přirozené trávit všechen volný čas s ním. Byla jsem tak zamilovaná, že mi nevadilo se postupně vzdávat svého já. Odmítala jsem kamarády i kluky, kteří měli zájem. Měla jsem víc myslet na sebe a prosadit si svoje zájmy. Ale tehdy jsem vnímala jen jeho, věděla jsem, že mě miluje a já mu to chtěla celým srdcem oplácet.

Milovat celým srdcem? Zdá se to jako klišé z černobílých romantických filmů, ale já to jinak neumím. Nevidím na tom nic špatného. Celý svůj život chci sdílet jen s jediným člověkem, chci ho mít prostě na blízku. Problém je, že svojí lásku beru i jako nejlepšího přítele.

A teď když bych se tak ráda zaměřila jen na sebe a zjistila, kdo vlastně jsem, nevím, jak začít. Nedokážu se chovat, jako by mi na něm nezáleželo. Je mojí součástí. Budu si muset zvyknout na jistý odstup vůči němu... Nedokážu pochopit, proč milování celým srdcem nefunguje :-( Možná k tomu mám špatného člověka. Strašně mě bolí, když mě od sebe odhání.

Naučit se žít bez něj nebo s ním, ale držet si odstup? Nejsem si jistá, jestli je to pak ještě láska.

Láskou zklamaná
Anela
 

NEromantika

28. prosince 2013 v 21:45 | anela |  Ode mě,Vám
Pořád a pořád ten stejný problém. Já romantiku miluju, naplňuje mě a je to pro mě způsob, jak vyjádřit lásku. Na druhé straně můj protikladný přítel, který je praktický, tvrdý a neoblomný. Nerad projevuje city. Ale proč to neudělá ani kvůli mně? Je to jako začarovaný kruh. Jsem přesvědčená o tom, že nemohu být nikdy dost šťastná dokud to nepochopí. Nechci přece žádná gesta z kýčovitých amerických filmů. Chci malá drobná vyznání lásky. Chci milou zprávu, která mi na tváři vykouzlí úsměv.
Víte, co je nejhorší? Že pokaždé, když se s ním vidím, tak v skrytu duše tajně doufám, že už to pochopil. Naivně si představuji naše přivítání, polibky a naše rozmluvy. Věřím, že jednou mě silně obejme a zašeptá mi, že jsem pro něj důležitá a že mě nechce ztratit...

Už od začátku jsme byli oba jiní. Neshodneme se ani na filmu.. Právě proto jsem si ho asi zamilovala. Usmívající se Ukázal mi, jak žít jinak, jak si užívat života. Jen je to někdy opravdu vyčerpávající. Občas bych se s ním alespoň na něčem ráda shodla. Třeba právě na romantice, kvůli které se poslední dobou dohadujeme příliš často!

Vaše přecitlivělá
Anela

I pohádky mívají špatné konce ...

31. května 2013 v 18:14 | anela |  Ode mě,Vám
Období bez D. je zvláštní. Můj život najednou ztratil smysl. Začínám chápat, že nějaké plánování nemá cenu. Ničí mě, že nevím, co bude za týden, natož třeba za měsíc. Plánování o společném bydlení je taky pryč. I když s tím jsem počítala už ty poslední nepovedené měsíce.

Je to se mnou moc zlý. Nevím, co jsem si namlouvala. Stačilo, aby se o něm kamarádka zmínila a mně je do breku. Prý je na tom špatně - mrzí ho to a rozhodně mu to není jedno. Jsem teď na něj tak moc naštvaná! Zamračený Když se trápí, tak proč něco neudělal pro to, abych se s ním nerozešla ? Kdybych viděla jen malou snahu, nejspíš bychom byli ještě spolu. Proč mi třeba nenapsal jen jednu milou zprávu ? Proč to nechal zajít takhle daleko, když se teď oba trápíme ? Vím proč. Předem to s námi vzdal...

Já jsem vážně do posledního dne doufala a myslela jsem si, že mě miluje. Věřila jsem v jeho snahu a náš dobrý konec.

A když si na mě pak nedokázal udělat čas, abychom spolu oslavili jeho maturitu, tak mi to došlo. Došlo mi, že už se mnou nechce být. Tím pádem jsem byla postavena před hotovou věc. Já vážně neměla na výběr. Přece nebudu s člověkěm, který se mnou nechce být a nechce se mnou sdílet svou radost...
Nehodlala jsem čekat na to až se rozejde on se mnou. To bych si -myslím- nezasloužila. No a rozchod byl pro mě dalším zklamáním. Po třech letech vztahu jsem se nedočkala odpovědi, kde jsem udělala chybu a proč jsme tak ztroskotali. Rozchod bral pouze jako svůj ortel, který si přišel poslechnout. Vůbec se mnou nechtěl mluvit Zamračený

Nemám teď ani pomyšlení na nějaký další vztah. Nestojím ani o rande, tedy zatím. Chci teď být sama a zjistit, kdo vlastně jsem.

Snažím se všechno vidět pozitivně, snažím se udržet si chladnou hlavu a nemyslet na budoucnost. Ale sama dobře vím, že je to jen přetvářka, jak se nezhroutit...

,,Je to ve hvězdách,
bylo to vepsáno do jizev na našich srdcích,
nejsme zlomení, jen ohnutí
a můžeme se naučit znovu milovat"

Vaše Nezadaná
Anela
 


Zlé myšlenky

17. května 2013 v 21:47 | anela
Tak nějak všechno jde doprdele. On mě nechce dělat šťastnou a já bych o to přitom tak moc stála Zamračený Hroutím se ve svých myšlenkách, co jsem kdy udělala špatně. Hroutím se při představách, že bude s někým jiným...

Snaha

10. dubna 2013 v 21:40 | anela |  Ode mě,Vám
Snaha je pro mě ve vztahu důležitá. Bez ní to nejde, nemůžeme se pohnout z místa aniž bychom se nesnažili udělat krok kupředu.
Snahou vztah začíná - snaha napsat první smsku, snaha políbit druhého, snaha říct MU že ho miluji.
Snahou se vztah udržuje - dělání ústupků, snaha zajistit si na druhého čas, snaha kupováním malých dárků a drobností.
Snahou se vztah zachraňuje před krachem - to si snad každý domyslí, jakou snahu myslím ne ? ne, každý vlastně ne ...

Ve vztahu je potřeba dvou lidí, kteří budou ochotni se jakkoli obětovat pro druhého a pro společnou budoucnost. Jestli-že je to všechno, co si přejete, pak přece není potřeba vymlouvat se, že něco nejde a že není čas. Jde i o tak malé detaily, malá vyznání lásky, která Vás zahřejou na srdci hned, jakmile je uslyšíte. Zaberou tak krátký čas, že se až divím, když to pro mě ON nechce udělat. Výslovně jsem mu řekla, co bych chtěla, abych s ním mohla být zase šťastná. A on? Pro něj je těžké napsat mi jen jednu milou zprávu...

Už nevím. Vždycky když se takhle nesnaží, představím si nás za deset let. Vidím dva lidi, kteří se kolem sebe míjí a nemají společnou řeč. Jeden z nich se nepokouší, nesnaží se o něco lepšího a ten druhý z nás už zcela vzdal naději. Vidím dva lidi, kteří působí jako typický usedlý pár. Tak tohle je má budoucnost ?
Nadějemi opouštějící
Anela

Srdce na kusy

28. února 2013 v 22:38 | anela |  Ode mě,Vám
Znáte to. Když se něco sere...

Víte jak vypadá zoufalec? Když zůstane na svoje narozeniny sám. Ano, přesně tak to je. Ten, který je mi nejdražší, mě v krátkých patnácti minutách odbyl dárkem a šel. Naštěstí jsou tady přátelé, kteří už vědí jak člověka podržet. Protože po pravdě, byla bych na dně! Jako by mě zkoušel, co všechno jsem schopna podstoupit.. Ale tohle, tohle je prostě moc. Utápím se v slzách... Říkám si, jak jen jsem si tohle zasloužila. Po třech letech!
Když si vzpomenu jak jsem vždycky plánovala jeho narozeniny, dělala jsem pro něj překvapení a obávala jsem se, že se mu nebudou líbit! Vždyť to je láska ne?

Už si připadám jako troska. Noc co noc probrečím a když už nemám co brečet, nemohu usnout, představuji si, jaké by to bylo bez něj... Padám a padám až na samé dno všech zoufalců na světě.

Odteď už nevěřím na osud, na prince, na lásku na první pohled a nevěřím na lásku na celý život! Jsou to všechno jen kecy, pro lidi, kteří už to vzdali!!! To raději budu sama než celý život naivně doufat, že ten pravý na mě někde čeká. Tak se ti to podařilo! Vytřískal jsi ze mě cokoli romantického, co ve mně bylo! Gratuluj si!!! Budu stejně praktická jako ty, ale bez tebe nejspíš..

Srdce pláče, duše pokulhává, má mysl je otupělá a nemá vám už dál co sdělit.

Váš zoufalec
Anela

Primitivní seznam

27. února 2013 v 21:12 | anela |  Ode mě,Vám
Rozchod? Odpuštění? Přetvářka?
Celý dnešek jsem vážně uvažovala nad tím, jaké by to bylo rozejít se s D. Snažím se přijít na nějaká pozitiva, ale po pravdě? Moc jsem jich nevymyslela :
  • konec věčného hádání a vyčítání si, kdo má nebo nemá pravdu
  • poznala bych něco nového, i když nevím jestli je to dobře a jestli chci.. vím jistě, že bych stejně nedokázala s někým hned začít chodit, příliš bych srovnávala a navíc kdo může být lepší než on? je někdo takový? na osud už jsem přestala věřit, protože mě zradil, myslela jsem si, že ON je mi souzený.. asi ne
  • romantika! třeba by mi jí někdo zase dopřál Usmívající se někdo, komu by na mě záleželo Usmívající se
  • na další bod už nepřijdu, zkrátka není.
Potom jsem přemýšlela nad věcmi, které bych rozchodem ztratila a těch bylo..!
  • vztah. Svým způsobem mi vztah moc vyhovuje. Oba se dobře známe, nemusíme nic předstírat, není mezi náma to trapné ticho a víme, co má ten druhý rád.
  • hovory. Nikdy jsem se s nikým nedokázala tak otevřeně bavit jako s NÍM. Například o sexu. Ze začátku vztahu to ze mě musel doslova páčit! Smějící se Ale třeba i o budoucnosti, protože s ním nějakou mám a baví mě o ní uvažovat..
  • důvěra. Jedno z nejdůležitějších bodů na mém primitivním seznamu! Vím, že mu můžu svěřit svá tajemství a on si je nechá pro sebe. Vím, že mu můžu věřit v posteli i v životě. Že mě nepodrazí, když mi bude nejhůř (i když... v nemoci mě nechal samotnou...)
  • sex. Není potřeba to rozebírat. Ať už jsem se někdy bála nebo ne, koukla jsem se mu do očí a viděla tolik něhy, že všechny mé nejistoty šly stranou. Navíc mazlení s ním bylo pokaždé božské než přestal s romantikou. Doteď je to s ním po téhle stránce skvělé.. Nikdy mě neodradil ani neřekl, že něco dělám špatně (i když jsem se někdy divila Usmívající se).
  • ta moje žárlivost. Nemyslím si, že to přeháním, ale kdybych ho někde viděla s jinou a nemohla bych nic udělat, protože už by nebyl můj, zničilo by mě to..
  • samota. Cítila bych se tak opuštěná bez jeho polibků, doteků, objímání, ale i maličkostí jako třeba když si schová mou pěst do své, když je mi zima.. Nikdo by mi nenapsal pozdrav na dobré ráno, nikdo by na mě nečekal před školou.
Už o našem vztahu dál ale rozhodovat nechci. Bylo mi vytčeno, že moc plánuji, tak ať si teď pro změnu naplánuje život on. Buď rozchod nebo snaha. Já jsem smířena s nejhorším. Už totiž nemám sílu ani chuť něco lepit, když mě pak jen kritizuje za všechnu snahu.. Stejně už jsem mu ukradená, kdyby mě miloval, běžel by za mnou po schodech ...


svým srdcem rozervaná
Anela



Just give me a reason and I leave!

27. února 2013 v 20:18 | anela |  Ode mě,Vám
Vyčítá mi, že nejsem vtipná, že mu moc píšu, moc plánuju, že ho chci moc pro sebe, nechci aby šel do armády. Vadí mu už asi všechno, co se mě týká dokonce i to, že spolu trávíme moc času :( Už ani nevím, kdy naposledy mě za něco pochválil nebo mi třeba řekl, že jsem jen jeho, že by na mě nic neměnil, že mě miluje...
A já po něm jen chtěla, aby se víc snažil a víc si mě všímal.

Já se při tom moc snažila, aby to mezi námi vyšlo. On dostal druhou šanci, ale snažila jsem se já! Ani to nezkusil!! Nezkusil být romantický a něžný, pozorný! A to mě na tom štve nejvíc, že už mu nestojím ani za to málo.. Nakonec jsem já ta špatná, protože jsem plánovala, co spolu dál.


A už ti někdo řekl, že ty taky nejsi dokonalej ?!

Znám jeho chyby, jeho zlozvyky, jeho nedokonalosti. Ale vždycky jsem ho milovala i s nima. Miluju ho pro to, jaký je. Ale on to nedokáže ani po třech letech.
Nějaké věci se už nedají vzít zpátky..obzvláště pak ty, které byly vyřčeny!


Vaše šíleně smutná
Anela

Další články


Kam dál